Parkour je nejen o fyzické zdatnosti, ale i o té psychické, říká Michal „Majk“ Němec, který se této disciplíně věnuje již 5 let. Přinášíme s ním rozhovor.
Jak se člověk k parkouru dostane?
My jsme začali posilováním - asi půl roku. Potom jsme začali chodit do gymnastické tělocvičny a zkoušet triky do molitanové jámy. No a pak jsme to všechno převedli ven a pomalu se zdokonalovali.
Je parkour o fyzické zdatnosti, nebo filozofii?
Je to nejen o fyzické zdatnosti, ale i o psychické. Má to i svoji určitou filozofickou stránku.
Říká se, že parkour je o překonávání překážek, aby člověk mohl být užitečnější.
Ano, myšlenka parkouru je být silný, abych mohl být užitečný.
Nemáte problémy třeba s policisty, když skáčete po veřejných prostranstvích? Jak je to vůbec s veřejnými prostory?
No cvičiště nemáme. A všeobecně je to složité, ne všem lidem se naše aktivity líbí a někdy i tu policii zavolají. Ta nás potom z daného místa vyhodí.
Cvičíte s hudbou?
Někdy i bez hudby, ale s hudbou je to lepší.
Jak dlouho si trik člověk zkouší na molitanu?
Někdy si řeknu, že dneska do toho jdu a někdy se člověk měsíc připravuje, aby něco skočil.
Kolikrát jste se potloukl?
Byl jsem šestkrát v nemocnici, měl jsem šestkrát vykloubené rameno. Ale to se dnes začátečníkům určitě nestane (smích).
Děkujeme za rozhovor a přejeme skoky bez dalších úrazů!
-and-
Markéta Venyšová