Dny lidí dobré vůle na Velehradě jsou zcela jistě největšími oslavami spjatými se státním svátkem v České republice. Konají se již šestnáct let, a to u příležitosti Dne slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Součástí je i Národní pouť na Velehradě konaná 5. července.
více informacíČtyřdílné doku-drama zmapovalo život a dílo slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, a to především naučnou formou.
více informacíU příležitosti „Cyrilometodějského jubilea“ vznikly vzdělávací workshopy a mládež, jejichž hlavním cílem bylo obeznámit děti s cyrilometodějským odkazem, a to zábavnou a praktickou formou.
Cestou dvou bratří je název výtvarné soutěže určené dětem ve věku 3 až 11 let. Je pravidelně vyhlašována v rámci červencových Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Cílem projektu je přiblížit dětem kořeny naší kultury s pozitivním příkladem pro život v současnosti.
Je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav.
více informacíObec Velehrad se nachází mezi výběžky Chřibů 7 km od Uherského Hradiště v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Na rozloze 2230 ha zde žije téměř 1 400 obyvatel.
Obec Velehrad je už od středověku spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a politicko – správním centrem Velkomoravské říše v devátém století. Nejstarší názvy obce byly Welgrad 1209, Welegrad 1220, Willegrad 1232, Welehrad 1247. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě. V katastru obce jsou archeologickými nálezy doložena osídlení z období neolitu – lid malované keramiky, mohylové kultury střední doby bronzové a lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové.
Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim z počátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky byl dokončen ve 40. letech 13. století, kdy byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab.
Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám, dokládajícím vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti. Cisterciácký klášter byl zrušen v roce 1784. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950, znovu se vrátili počátkem 90. let minulého století.
Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s klášterem. Jeho zrušení mělo řadu hospodářských, sociálních i kulturních důsledků pro poddané panství. Část obyvatel pracovala nadále na velkostatku, v panském mlýně, pivovaře a cihelně. Pivovar byl v provozu do roku 1910, cihelna pracovala po celou dobu první republiky, zrušena byla v roce 1948, pila v roce 1937. Dělníci z nedostatku pracovních příležitostí hledali práci mimo obec, odcházeli za prací do Uherského Hradiště.
Tisková zpráva (PDF, 43 kB)
24. 9. 2023
Matice velehradská vydala ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým knihu Tatíčku Stojane!
5. 7. 2023
Čtyřiadvacáté Dny lidí dobré vůle dnes končí. „Dnešního svátečního dne se zúčastnilo 30 tisíc nejen poutníků,...
4. 7. 2023
V 19.30 začal na pódiu před bazilikou tradiční Večer lidí dobré vůle, letos věnovaný odkazu A. C. Stojana....
3. 7. 2023
Skupina 35 cyklopoutníků, kteří se vydali 18. června ze Soluně na 1800 km dlouhou jízdu po stopách sv. Cyrila...
16. 6. 2023
Zveme vás na scénické čtení v podání herce Igora Bareše, které proběhne 4. července v Kapitulní síni...
9. 6. 2023
Velehradské slavnosti letos kladou důraz na 100. výročí úmrtí poslance, senátora a olomouckého arcibiskupa...
Zde jsou naše kořeny.
(bl. Jan Pavel II., 22.4.1990, Velehrad)
Chtěli se stát částí těch národů a ve všem s nimi sdílet osud.
Zde, na tomto místě, na Velehradě, na Moravě, cítíme zvláštním způsobem dějinný odkaz království - i ty, kteří se stali jeho správci a strážci.
(bl. Jan Pavel II.)
Pro nás, lidi dnešní doby, obsahuje jejich apoštolát i výřečnost ekumenické výzvy, tj. znova budovat v mírumilovném usmíření jednotu, která v pozdější době po jejich smrti byla těžce poškozená, a na prvním místě jednotu mezi Východem a Západem.
(bl. Jan Pavel II.)
Jejich dílo je též velmi důležitým přínosem pro růst společných křesťanských kořenů Evropy, které svou pevností a životaschopností tvoří jeden z hlavních styčných bodů, na který musí brát zřetel každý vážný pokus o znovusjednocení našeho světadílu novým a aktuálním způsobem.
(bl. Jan Pavel II.)
Příběh obou bratří, Cyrila a Metoděje, je výrazným příkladem jednoty.
Sv. Cyril a Metoděj přispěli rozhodujícím přínosem při budování Evropy, nejen pokud jde o její křesťanské náboženské společenství, ale i co se týká její občanské a kulturní jednoty.
(bl. Jan Pavel II.)