Encyklopedie

Velkomoravská říše (Velká Morava)

Moravský kníže Mojmír I. kolem roku 830 n. l. založil říši, které dnes říkáme Velká Morava (Velkomoravská říše). Její centrum leželo v jihomoravských úvalech (hradiště Mikulčice a Staré Město), dále se její území rozkládalo v oblasti Panonie, Slezska, části Slovenska a Čech. Obývali ji naši předkové Slované, kteří se zabývali především zemědělstvím a žili v jednoduchých, do země zapuštěných obydlích. Z křesťanského hlediska byli Slované pohany vyznávající různé přírodní bohy. Mluvili jazykem, který není v písemných pramenech doložen, říkáme mu praslovanština. Velkomoravská říše podlehla v 10. století nájezdům kočovných Maďarů a vnitřním sporům.

Soluňští bratři na Velké Moravě

V době vlády knížete Rastislava, druhého panovníka Velké Moravy, visela ve vzduchu hrozba sílícího vlivu Východofranské říše, která si chtěla území Velké Moravy podmanit. Rastislav se proto rozhodl, ve snaze o co největší samostatnost, zřídit na Moravě vlastní církevní organizaci. Požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání křesťanských misionářů ovládajících slovanský jazyk. Ten žádosti vyhověl a v roce 863 dorazili na Velkou Moravu učení bratři původem z řecké Soluně – Konstantin (později přijal klášterní jméno Cyril) a Metoděj. A mohla se začít psát významná kapitola českých dějin.

Cyril a Metoděj se stali učiteli a Slovanům ukázali cestu k moudrosti, naučili je číst a psát. Sestavili první slovanské písmo hlaholici a Cyril na základě slovanských nářečí vytvořil církevní jazyk – staroslověnštinu. Do ní oba bratři přeložili důležité části Bible. Díky těmto pokrokům se začaly vést bohoslužby ve staroslověnštině. Poprvé tak mohli i Slované rozumět slovům při mši, do té doby totiž kněží sloužili mše v latině.

Kdo byl Konstantin?

Mladší bratr Metoděje, řecký učenec a mnich. Vytvořil písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk, do něhož přeložil z řečtiny evangeliář. Poté se podílel na překladu Bible a liturgické knihy. V roce 867 odešel s bratrem Metodějem do Říma, vstoupil do kláštera a přijal jméno Kyrillos (Cyril). Zemřel v roce 869 v Římě.

Kdo byl Metoděj?

Starší bratr Konstantina (později Cyrila). Podílel se na překladu Bible a liturgických knih z řečtiny do slovanského jazyka, přeložil několik zásadních právních textů, jež přispěly k budování základů české státnosti, jako je např. Zákon sudnyj ljudem neboli Nomokánon. Mezi lety 868 až 869 pobýval v Římě, kde ho papež jmenoval arcibiskupem panonsko-moravským. Na Velké Moravě položil základ samostatné církevní organizaci a v liturgii prosazoval užívání slovanského jazyka. Kolem roku 874 pokřtil českého knížete Bořivoje I. a jeho choť Ludmilu. Zemřel v roce 885. Po jeho smrti propukly spory mezi vyznavači latinské a slovanské bohoslužby. Metodějova slovanská liturgie byla zakázaná a jeho žáci a spolupracovníci byli nuceni opustit Moravu, azyl jim poskytli jižní Slované.

Velehrad za Velké Moravy

Dle tradice byl Velehrad sídlem velkomoravských panovníků a arcibiskupa Metoděje. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešní sídelní aglomeraci Staré Město – Uherské Hradiště – Sady. V případě Sadské výšiny šlo patrně o duchovní centrum, kde je doložena škola a kde lze předpokládat sídlo a původní pohřební místo sv. Metoděje.