Výstava sleduje 100 let církve a republiky

12. 10. 2018

 Ve dnech 3. až 18. října 2018 je v prostorách františkánského kláštera při kostele Panny Marie Sněžné k vidění jedinečná výstava „Katolická církev a republika – 100 let“. Putovní výstava byla slavnostně zahájena 4. července během Dnů lidí dobré vůle na Velehradě a záštitu nad ní převzali olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner a předseda vlády ČR Andrej Babiš. V Praze bude výstava otevřená do 18. října, a to denně od 10 do 17 hodin.

„Cílem výstavy je zmapovat vztah mezi státem a církví. Církev je jedním z důležitých komponentů veřejného života a vždycky byla. Chceme připomenout, jak důležitá je v životě moderního státu a jaký vliv mají státní instituce na její fungování,“ uvedl kurátor výstavy Jindřich Forejt.

Výstava odkrývá pět klíčových období posledních sto let a začíná snímkem z 28. října 1918. Na Václavském náměstí byla vyhlášena samostatná republika a slavnou tváří se stal katolický kněz Isidor Zahradník, jeden z organizátorů převratu. „Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníků českého knížete Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy,“ zaznělo tehdy z jeho úst.

Po snímcích z období první republiky přichází na řadu druhá světová válka. Návštěvníci můžou zhlédnout životopis předsedy naší exilové vlády v Londýně Jana Šrámka nebo unikátní seznam katolických kněží, kteří zahynuli nebo byli vězněni v koncentračních táborech. Za seznamem stojí projekt „Naši pastýři 1938-1945“.

Době komunismu vévodí důležitá fotografie z procesu z 50. let s řeholníky, včetně osudů kardinála Josefa Berana či olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy, nekrvavé oběti komunismu. Období po roce 1989 mapuje cestu katolické církve v době svobody a ukazuje například fotografie ze setkání prezidentů naší země s papežem Janem Pavlem II., Benediktem XVI. či Františkem.

Výstava vrcholí časovou (stoletou) osou papežů, našich prezidentů a arcibiskupů na stolci v Praze a Olomouci.

Výstavě vévodí velký kříž, který je připomínkou strasti a bolesti, ale také vykoupení, naděje a vítězství. Tedy všeho toho, o co se role církve a státu opírá. „Jedná se o kopii kříže otce Emila Kapauna, vojenského kaplana s českými kořeny, který zahynul v korejském koncentračním táboře v roce 1951. Emil Kapaun obdržel v roce 2013 nejvyšší americké vojenské státní vyznamenání od prezidenta USA Medal of honor a v roce 1993 mu byl udělen titul služebník Boží,“ dodal Forejt.