Velehradské výstavy připomněly významné události

13. 7. 2020

Výstavy jsou každoroční součástí bohatého programu Dnů lidí dobré vůle. Konaly se i letos, i když v omezeném režimu. Celkem čtyři expozice představily život Rudolfa Jana, připomněly návštěvu Matky Terezy v roce 1990 a novodobou historii Velehradu jako poutního místa a upozornily na 75. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau. Poslední jmenovaná výstava je na Velehradě k vidění do konce července.

1. výstava: A kdo vás zabije...

Letos uplynulo 75 let od chvíle, kdy byl osvobozený koncentrační tábor Dachau a současně skončila dlouhá a krutá druhá světová válka. U té příležitosti vznikla výstavní expozice „A kdo Vás zabije…“. Má jasný cíl: představit kněze z olomoucké arcidiecéze, kteří položili život za naši vlast v době 2. světové války. Koncept výstavy vychází z klíčové knihy kněze olomoucké arcidiecéze Bedřicha Hoffmanna, vězněného v koncentračním táboře Dachau. Otec Hoffman působil i ve Zlínském kraji. Na Horní Bečvě rekonstruoval a přestavěl kostel a v roce 1947 zde zorganizoval slavnostní otevření, které bylo spojeno s předáváním vyznamenání Československý válečný kříž 1939 kněžím vězněných v koncentračních táborech. Předávání se účastnili političtí představitelé a kardinál Josef Beran.

Na výstavě na Velehradě jsou ke zhlédnutí také dekrety k vyznamenání Československého válečného kříže 1939, které obdrželi katoličtí kněží z Moravy na Horní Bečvě. Zajímavé dioráma zobrazuje čtyři nejdůležitější události. Závěr výstavy připomíná první oběť nastupujícího komunistického režimu – otce Antonína Vysloužila, zavražděného již v prosinci 1945. Výstavu mohou lidé zhlédnout do konce července ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje.

2. výstava: Matka Tereza v Olomouci

17. května uplynulo 30 let od návštěvy Matky Terezy v České republice. Návštěvu v Olomouci tehdy inicioval a následně i koordinoval tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Na Velehradě byly 4. července k vidění dobové černobílé fotografie, které byly pořízeny během návštěvy v roce 1990. Matka Tereza tehdy přijala pozvání prezidenta Václava Havla, aby navštívila Prahu. U té příležitosti Kořenka napadlo, že by se mohla zastavit i na Moravě. Tehdejší arcibiskup František Vaňák jeho nápad podpořil.

„S Matkou Terezou jsem si ještě v době komunismu vyměnil několik dopisů, a když byla v Čadci na Slovensku, rozjel jsem se společně s biskupem Josefem Hrdličkou, kterého pověřil arcibiskup Vaňák, za ní. Vše jsem organizoval společně se studenty, kteří se podíleli na stávce v roce 1989 a návštěva Matky Terezy v Olomouci je určitě jedním z plodů "sametové revoluce" v Olomouci,“ zavzpomínal Kořenek. Matku Terezu tehdy přivítal v zaplněné olomoucké katedrále arcibiskup František Vaňák a zástupci studentů Univerzity Palackého.

Kdo byla Matka Tereza?

Svatá Matka Tereza (Terezie z Kalkaty) byla v letech 1950 až 1997 generální představenou kongregace Misionářek milosrdenství. Tento řád sama založila a svůj život zasvětila pomoci chudým a potřebným. Zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti, budovala nemocnice a školy. Po celém světě navštěvovala místa lidského utrpení, například osadu s přesídlenci po černobylské havárii nebo v obleženém Bejrútu vyhledávala děti ohrožené válkou. Za své humanitární dílo získala právem řadu ocenění a vůbec jako první žena získala Templetonovu cenu (1973). O šest let později následovala i Nobelova cena míru. V roce 2003 byla prohlášena blahoslavenou a v roce 2016 dokonce svatořečenou.

3. výstava: Rudolf Jan

Výstava fotografií připomněla jubilejní rok Rudolfa Jana, olomouckého arcibiskupa v letech 1819–1831. Fotografie ukazují akce, které napříč rokem 2019 probíhaly po celém Česku. Akce se konaly u příležitosti 200. výročí jmenování Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem. V roce 2020 jsme si pak připomněli 200. výročí intronizace Rudolfa Jana na arcibiskupský stolec. Rudolf Jan žádal třikrát o obnovu poutního místa Velehrad. „Třetí olomoucký arcibiskup pocházel z habsbursko-lotrinského rodu. Do Olomouce přišel jako 31letý mladý muž plný elánu a vizí. Vedle příkladné péče o arcidiecézi obnovil také zdejší univerzitu, založil huť ve Vítkovicích, z níž se posléze staly slavné železárny. V Olomouci nechal vytvořit první parkový prostor, jehož slavná alej dodnes nese jeho jméno,“ představil v krátkosti svého předchůdce v úřadě dnešní olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner.

4. výstava: Poutní místo Velehrad

Série velkoformátových panelů na velehradském nádvoří přiblížila novodobou historii Velehradu. K vidění byly vzácné velkoformátové fotografie z archivu zachycující poutníky v roce 1913, prezidentskou návštěvu Edvarda Beneše s manželkou Hanou v roce 1936 (další prezident navštívil Velehrad až v roce 1992, byl jím Václav Havel) nebo návštěvu papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990. Kompozice fotografií po dobu velehradských slavností byla využita také pro televizní záběry a řadu fotografií.