Dny lidí dobré vůle na Velehradě jsou zcela jistě největšími oslavami spjatými se státním svátkem v České republice. Konají se již šestnáct let, a to u příležitosti Dne slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Součástí je i Národní pouť na Velehradě konaná 5. července.
více informacíČtyřdílné doku-drama zmapovalo život a dílo slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, a to především naučnou formou.
více informacíU příležitosti „Cyrilometodějského jubilea“ vznikly vzdělávací workshopy a mládež, jejichž hlavním cílem bylo obeznámit děti s cyrilometodějským odkazem, a to zábavnou a praktickou formou.
Cestou dvou bratří je název výtvarné soutěže určené dětem ve věku 3 až 11 let. Je pravidelně vyhlašována v rámci červencových Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Cílem projektu je přiblížit dětem kořeny naší kultury s pozitivním příkladem pro život v současnosti.
Je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav.
více informací15. 2. 2013
Oslavou v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou vlastně začíná celý rok cyrilometodějských oslav, si pražské arcibiskupství současně připomene 1040. výročí založení biskupství v Praze, které vzniká roku 973. Spojnicí mezi Prahou a Velkou Moravu je třetí významná jubilejní událost, k níž došlo před 1130 lety. Je jí křest knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily, který jim podle Kristiánovy legendy udělil sv. Metoděj. Datování křtu je problematické, nejčastěji se ale uvádí právě rok 883. Ačkoliv už předtím bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat na sněmu v bavorském Řezně, Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace naší země.
Během mešní liturgie, kterou bude přenášet Televize NOE, předá pravoslavný metropolita českých zemí a Slovenska Jeho Blaženost vladyka Kryštof pražské katedrále jako svůj dar ikonu svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Budou rovněž požehnány kopie olověného „cyrilometodějského křížku“ s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného z 9. století, který se našel v Sadech u Uherského hradiště. Tyto kopie se budou rozdávat při diecézním setkání mládeže 23. března.
K oslavám jsou kromě zástupců Pravoslavné církve přizváni také zástupci Ekumenické rady církví, jelikož cyrilometodějský odkaz nám symbolizuje jednotu církve. Přítomni budou rovněž biskupové blízkých diecézí ze zahraničí a diplomatičtí zástupci národů spojených s cyrilometodějskou tradicí. Přítomni budou např. zástupci řezenské diecéze, kam naše země do zřízení pražského biskupství církevně spadaly.
Devátý březen je připomínkou původního svátku, kterým prohlásili arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s císařem a králem Karlem IV. soluňské bratry za patrony zemí Koruny české. Na dílo obou bratří navázal Karel IV. také obnovou slovanské liturgie v klášteře v Emauzích, podnětem k sepsání nových životopisů obou světců a zřízením jejich oltáře ve svatovítském chrámu, kde na vnějším triforiu vzniká později první zobrazení sv. Cyrila a Metoděje vůbec. Karel IV. byl veden snahou všechna území bývalé Velké Moravy připojit k římské Evropě. Byl přesvědčen, že jeho vstřícná slovanská expanze do zemí, které tehdy byly v moci Tatarů, by byla vítána.
Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země nelze zřejmě přecenit. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo do slovanského jazyka. Byl vytvořen misál, žaltář a přeloženy životy církevních otců. Byla sepsána předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překladům Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti Cyrila v Římě Metoděj získává povolení sloužit slovanskou liturgii a na Moravu se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.
Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy. Více o cyrilometodějských oslavách na www.velehrad.eu. (Aleš Pištora)
Tisková zpráva (PDF, 43 kB)
24. 9. 2023
Matice velehradská vydala ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým knihu Tatíčku Stojane!
5. 7. 2023
Čtyřiadvacáté Dny lidí dobré vůle dnes končí. „Dnešního svátečního dne se zúčastnilo 30 tisíc nejen poutníků,...
4. 7. 2023
V 19.30 začal na pódiu před bazilikou tradiční Večer lidí dobré vůle, letos věnovaný odkazu A. C. Stojana....
3. 7. 2023
Skupina 35 cyklopoutníků, kteří se vydali 18. června ze Soluně na 1800 km dlouhou jízdu po stopách sv. Cyrila...
16. 6. 2023
Zveme vás na scénické čtení v podání herce Igora Bareše, které proběhne 4. července v Kapitulní síni...
9. 6. 2023
Velehradské slavnosti letos kladou důraz na 100. výročí úmrtí poslance, senátora a olomouckého arcibiskupa...
Zde jsou naše kořeny.
(bl. Jan Pavel II., 22.4.1990, Velehrad)
Chtěli se stát částí těch národů a ve všem s nimi sdílet osud.
Zde, na tomto místě, na Velehradě, na Moravě, cítíme zvláštním způsobem dějinný odkaz království - i ty, kteří se stali jeho správci a strážci.
(bl. Jan Pavel II.)
Pro nás, lidi dnešní doby, obsahuje jejich apoštolát i výřečnost ekumenické výzvy, tj. znova budovat v mírumilovném usmíření jednotu, která v pozdější době po jejich smrti byla těžce poškozená, a na prvním místě jednotu mezi Východem a Západem.
(bl. Jan Pavel II.)
Jejich dílo je též velmi důležitým přínosem pro růst společných křesťanských kořenů Evropy, které svou pevností a životaschopností tvoří jeden z hlavních styčných bodů, na který musí brát zřetel každý vážný pokus o znovusjednocení našeho světadílu novým a aktuálním způsobem.
(bl. Jan Pavel II.)
Příběh obou bratří, Cyrila a Metoděje, je výrazným příkladem jednoty.
Sv. Cyril a Metoděj přispěli rozhodujícím přínosem při budování Evropy, nejen pokud jde o její křesťanské náboženské společenství, ale i co se týká její občanské a kulturní jednoty.
(bl. Jan Pavel II.)