Kněžské poutě mají na Velehradě tradici

10. 4. 2013

Velehrad: Hlavním motivem letošního setkání je obnova víry účastníků a jejich posvěcení. Kněží se budou moci zúčastnit kající bohoslužby jako „očištění pro den víry“, děkovat za dar kněžství a přemýšlet nad vlastní identitou a posláním. Významným bodem programu bude i vzpomínka na kardinála Tomáše Špidlíka, nejvýznamnějšího českého teologa žijícího v zahraničí, od jehož úmrtí uplynou právě v úterý 16. dubna tři roky.

Setkání biskupů, kněží a jáhnů se má podle očekávání zúčastnit až šest set duchovních a půjde o vůbec první akci tohoto druhu v dějinách České republiky. Tradice kněžských poutí na Velehradě je nicméně staršího data. Zatím poslední takové setkání se uskutečnilo v září roku 1990. Tato celonárodní pouť kněží po pádu komunismu měla kající ráz a byla projevem pokání za všechny kněžské chyby v době komunismu, zvláště za ty, kdo jakýmkoliv způsobem kolaborovali s režimem.

„Kněžská pouť se na Velehradě konala také v roce v roce 1969, při oslavě výročí smrti sv. Cyrila. Této pouti jsem se účastnil jako bohoslovec,“ vzpomíná olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Další setkání kněží hostil Velehrad 10. dubna 1985 jako připomínku 1100. výročí smrti sv. Metoděje. Ačkoliv se tato pouť konala ve všední den, zúčastnilo se jí také přes deset tisíc lidí. Kardinál Tomášek během ní přečetl poselství papeže Jana Pavla II. vyzývající kněze k tomu, aby podle Metodějova vzoru nepodléhali strachu a beznaději, a vyzval zároveň přítomné duchovní, aby odmítali angažovanost v prorežimních aktivitách. „Toto setkání bylo jakýmsi předznamenáním hlavní pouti toho roku, kde katolíci poprvé významně zvedli hlavu a ozvali se proti režimu, který začal mít strach,“ dodal arcibiskup Graubner.

Letošní pouť kněží v probíhajícím Roce víry a zároveň při oslavách výročí příchodu slovanských apoštolů je podle olomouckého arcibiskupa také jakýmsi znamením. „Kněží, kteří nesou zodpovědnost za šíření víry a duchovní vedení věřících, musí nejprve sami v sobě oživit plamen víry a jasně ji vyznat. Pak mohou osobní vztah k Bohu, který je základem víry, s novým zápalem budovat i v druhých lidech,“ uvedl arcibiskup Graubner a dodal: „Když vím, komu jsem uvěřil, přijímám obsah evangelního poselství a mohu ve víře upevňovat druhé. Tím se upevňuje také má vlastní víra. Předáváním víry tedy získává nejen ten, kdo uvěří, ale i ten, kdo ji předává.“